Znak – Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště, dříve nazývané Hradiště nad Jizerou, je město v okrese Mladá Boleslav, ležící asi 50 kilometrů severovýchodně od Prahy a zhruba 14 kilometrů severně od Mladé Boleslavi. Bývá označováno za vstupní bránu do Českého ráje a žije v něm přibližně 9 000 obyvatel.

Historie

Město se původně jmenovalo stejně jako nedaleký cisterciácký klášter Hradiště, později Hradiště nad Jizerou nebo Hradiště Mnichové, a název Mnichovo Hradiště začal převládat až v 19. století. První písemná zpráva pochází z roku 1279, kdy je uváděno jako místo útěku královny Kunhuty, někdy se první zmínka klade už k roku 1230. Vlastní poddanské městečko zde založili mniši z cisterciáckého kláštera na protějším břehu Jizery, a to poblíž rybářské vesnice Rybitví na křižovatce mladoboleslavské, turnovské a jičínské cesty. Klášter měl Mnichovo Hradiště v držení až do roku 1420, kdy byl vypálen a městečko obsazeno husity; podruhé bylo dobyto a vypáleno lužickými křižáky za vlády Jiřího z Poděbrad.

Poté se majitelé často střídali, až město roku 1547 získal jako konfiskát Ferdinand I. Roku 1556 je od královské komory koupil Jindřich Žibřid z Velechova, který nechal roku 1558 zhotovit městskou pečeť. Od roku 1579 patřilo Budovcům z Budova; poslední z nich, Václav Budovec, vlastnil panství od roku 1602, vybudoval zde renesanční zámek, měšťanům potvrdil privilegia, udělil várečné právo a osvobodil je od některých robot. Dne 21. června 1621 byl jako jeden z 27 vůdců stavovského povstání popraven na Staroměstském náměstí a jeho majetek byl zkonfiskován.

O rok později získal Mnichovo Hradiště Albrecht z Valdštejna, který je roku 1624 postoupil svému příbuznému Maxmiliánu z Valdštejna, a v tomto rodě panství zůstalo až do roku 1945. Za třicetileté války ve městě roku 1643 pobývala švédská vojska a neopatrností vypukl požár, jenž zničil téměř celé město. V 17. století je vlastnil Arnošt Josef z Valdštejna, který připojil okolní statky, nechal zámek přestavět do barokní podoby, založil kapucínský klášter a kostel sv. Tří králů a na místě zrušeného panského dvora dal postavit domky pro úředníky, čímž vznikl základ čtvrti Nové město.