Kyjov

Kyjov je město na řece Kyjovce v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, vzdálené asi 25 kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště. Obklopuje jej Kyjovská pahorkatina a severně se zvedá pohoří Chřiby. Bydlí zde přibližně jedenáct tisíc obyvatel.

Město je centrem folklorního regionu Kyjovské Dolňácko a každé čtyři roky tu probíhá národopisná slavnost Slovácký rok.

Historie

Archeologické nálezy dokládají osídlení kyjovského okolí už v dávné minulosti. Při průzkumu v roce 2021 odkryli badatelé na jihozápadním okraji katastru sídliště a pohřebiště se 14 hroby z přelomu kolem roku 2000 př. n. l., spadající do starší doby bronzové a únětické kultury. Ojedinělý nález zlaté záušnice naznačuje kontakty zdejší osady s územím Potisí v dnešním východním Maďarsku či Sedmihradsku. O jedenáct let dříve, v roce 2010, bylo v sousední lokalitě objeveno pohřebiště ze 6. století s více než 250 hroby Langobardů – jedno z největších langobardských center ve střední Evropě, které výrazně proměnilo poznatky o stěhování tohoto kmene.

Písemně se Kyjov poprvé připomíná roku 1126 jako trhová ves, kterou kníže Václav Jindřich Olomoucký věnoval benediktinskému klášteru Hradisko u Olomouce na památku svého strýce Oty II. Olomouckého, padlého v bitvě u Chlumce. Klášter brzy přešel k premonstrátům a ve druhé polovině 12. století zde za opata Michala vyrostl kamenný kostel sv. Martina. V přímé správě kláštera zůstal Kyjov nejpozději do roku 1382, poté byl pronajímán nižší šlechtě. Za husitství se přiklonil k utrakvismu; v srpnu 1431 jej dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský a podle kronikáře Bartoška z Drahonic zde dal popravit kolem padesáti obyvatel.

Roku 1515 povýšil král Vladislav Jagellonský Kyjov na město a udělil mu právo pečetit červeným voskem. V roce 1539 premonstráti po více než čtyřech stoletích město prodali Janu Kunovi z Kunštátu, jehož synové je roku 1548 přenechali Janu Kropáčovi z Nevědomí za 9 000 zlatých. Nespokojení poddaní vyslali deputaci vedenou měšťanem Václavem starším Bzeneckým za císařem Ferdinandem I. do Augsburgu a ten téhož roku ve Vídni listinně přislíbil, že Kyjov již nebude zastaven ani prodán. Město se tak stalo komorním, byť bývá nesprávně označováno za královské.