Kroměříž

Kroměříž je město ve Zlínském kraji, sídlo stejnojmenného okresu, ležící na řece Moravě při jižním okraji Hornomoravského úvalu a v jižním cípu úrodné Hané. S přibližně 28 tisíci obyvateli je po Zlíně druhým největším městem kraje a pro své kulturní tradice bývá nazývána Hanácké Athény.

Roku 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky a o rok později se zdejší Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou dostal na seznam světového dědictví UNESCO. Tradičně se zde koná mezinárodní festival vojenských dechových hudeb i festival duchovní hudby FORFEST, město je proslulé vinařstvím s prestižními Arcibiskupskými vinnými sklepy a na jeho okraji sídlí Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, založený roku 1951 a zaměřený na šlechtění obilnin.

Historie

Ve středověku se zde nacházel brod přes řeku Moravu a křižovatka Jantarové a Solné stezky, jež navazovala na slavnou Hedvábnou stezku. První písemná zpráva o Kroměříži je z roku 1110 a na arabské Tabule Rogeriana je město uváděno jako Agra. Roku 1207 potvrdil Přemysl Otakar I. olomouckému biskupovi Robertovi držbu vsi Kroměříže, kterou jeho předchůdce biskup Jan II. koupil od knížete Oty Černého za 300 hřiven.

Samotné město založil kolem roku 1263 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Olomoučtí biskupové si zde vybudovali reprezentativní letní sídlo a přenesli sem část správy diecéze; v době moravských markraběcích válek tu nalezl útočiště Jan IX. ze Středy. Za husitských válek, kdy byl biskupem Jan XII. Železný, utrpělo město po porážce katolického vojska v bitvě u Kroměříže v červnu 1423. Na přelomu 15. a 16. století zahájil biskup Stanislav I. Thurzo přestavbu gotického hradu na zámek a roku 1550 udělil biskup Jan Skála z Doubravky výsady místnímu mlynářskému cechu.

Počátkem 17. století zahájil biskup František z Ditrichštejna stavbu opevněného františkánského kláštera, který byl roku 1788 zrušen, sloužil jako octárna a od roku 2002 je v něm hotel s restaurací Octárna. Za třicetileté války město dvakrát po sobě zpustošila švédská vojska (1643 a 1645) a následně mor; tragický osud zdejších Židů z té doby zachycuje žalozpěv Kroměřížská selicha dochovaný v rukopise z roku 1702. Rozsáhlou obnovu města zahájil v šedesátých letech 17. století biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna.

V první polovině 19. století zde opakovaně sídlilo velitelství 3. pěšího pluku, roku 1848 v Kroměříži zasedal říšský sněm a v srpnu 1885 se zde setkali ruský car Alexandr III. s rakouským císařem Františkem Josefem I., čímž se město ocitlo ve středu pozornosti celé Evropy; o čem se tehdy skutečně jednalo, zůstává dodnes tajemstvím.