Klášterec nad Ohří

Klášterec nad Ohří leží v nadmořské výšce 320 metrů v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami, v severozápadní části Čech, a spadá do okresu Chomutov v Ústeckém kraji. Žije zde zhruba čtrnáct tisíc obyvatel.

Městem prochází silnice I/13 a železniční trať Chomutov–Cheb. Historické jádro je chráněno jako městská památková zóna.

Historie

V letech 1150 až 1405 zde mívali benediktini z Postoloprt své proboštství. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1352.

Mezi lety 1452 a 1620 panství drželi a město budovali saští páni Oplové z Fictumu, rádci českých králů, kteří byli roku 1472 povýšeni do panského stavu. Postavili zde vodní tvrz na místě pozdějšího zámku; roku 1514 Hanuš Fictum z Fictumu obýval hrad Nový Šumburk s poplužním dvorem v Klášterci a od roku 1541 se objevuje označení objektu jako zámku. Za účast ve stavovském povstání roku 1618 byl rodu majetek zkonfiskován a Fictumové roku 1620 uprchli zpět do Saska.

Zda bylo město opevněno, není zcela jasné. Pro existenci hradeb svědčí jasný obrys tří stran města na plánu stabilního katastru, prameny z 18. století však žádné opevnění nezmiňují; mohutná zeď na jihovýchodě jádra je spíše součástí úpravy zámeckého parku. Doloženy jsou naopak tři brány – Červená (Silniční) na východě, Měděnecká (Zadní) na západě a Horní (Šumburská) na jihu.

Klíčovou roli v rozvoji města sehrál v letech 1621–1945 katolický, původem jihotyrolský rod Thunů. Nechali zde vybudovat barokní kostel Nejsvětější Trojice, zámek upravili nejprve v barokním a později v novogotickém slohu a založili rozsáhlý anglický park se sala terrenou. Město několikrát zachvátily velké požáry, naposledy bylo přestavováno na konci 19. století. Roku 1794 zde vznikla druhá nejstarší česká manufaktura na porcelán; u jejího počátku stál Johann Nikolaus Weber, k největším úspěchům ji dovedl jeho syn Maxmilian Weber a dodnes prosperující továrna nese značku THUN. V roce 1873 je ve městě připomínán hamr na výrobu plechu.