Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec je okresním městem v Jihočeském kraji, ležícím na řece Nežárce asi 43 kilometrů severovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde kolem 21 tisíc obyvatel. Hned u historického jádra, které je městskou památkovou rezervací, se rozkládá rybník Vajgar o rozloze 49 hektarů.

V létě 2026 zde po šedesáti letech obnovili tradici vaření místního piva.

Historie

Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce lze považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století získal okolní region do své sféry vlivu mocný rod Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka I. z Prčice oddělili páni z Hradce; ti drželi zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči.

Kolem roku 1220 nechal první pán z Hradce, Jindřich, syn Vítka I. z Prčice, vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad, který nazval Nový hrad či Nový dům – odtud latinské Nova Domus a dodnes užívané německé Neuhaus. Jméno hradu brzy přešlo i na vznikající tržní osadu v podhradí, jež díky strategické poloze mezi Prahou a Vídní zaznamenala rychlý vzestup. Roku 1255 je v souvislosti s ní zmiňován panský rychtář, který zajišťoval chod městečka a dohlížel na tržiště.

Přelomem se stal rok 1293, kdy je Jindřichův Hradec poprvé uváděn jako město. Tehdy už měl pravděpodobně dobudované opevnění a v dalších desetiletích pokračovala plánovitá výstavba převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přišli do města minorité, kteří založili kostel sv. Jana Křtitele a přilehlý klášter, a po polovině století se stavební ruch soustředil na farní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Ve 14. století posílil vliv obchodníků a řemeslníků, zejména soukeníků; soukenictví se na několik staletí stalo klíčovým odvětvím a zdejší zboží se vyváželo i daleko do zahraničí. Druhým významným oborem bylo pivovarnictví, jehož počátky rovněž sahají do 14. století – panský pivovar byl v 16. století největší v jižních Čechách a zrušen byl až roku 1967. Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století za vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama, kdy se díky italským stavitelům ke gotickým stavbám přidávaly stavby renesanční a hrad se měnil v moderní zámek.