Havlíčkův Brod

Havlíčkův Brod je město na řece Sázavě v Kraji Vysočina, sídlo stejnojmenného okresu. Leží zhruba uprostřed České republiky a představuje významný dopravní uzel; žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel. Do roku 1945 neslo město jméno Německý Brod.

Historie

Na počátku zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejprve se nazývala Smilův Brod podle svého zakladatele Smila z Lichtenburka, o němž se nejstarší zmínky objevují kolem roku 1234. První doklad o samotném městě však pochází z listiny z 26. října 1256, jež řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem. Král Přemysl Otakar II. si na okolí Brodu činil nároky jakožto na královskou půdu, neboť se zde dolovala stříbrná ruda, a po sporech se Smilem připadla velká část pozemků králi.

Roku 1274 byla osada povýšena na město a koncem 13. století obehnána hradbami. Podle německých horníků se později začalo říkat Německý Brod, a tak se město jmenovalo až do roku 1945. Po pánech z Lichtenburka drželi ve 14. století Brod páni z Lipé, později Boček z Poděbrad a koncem století pánové z Dubé a z Landštejna; na počátku 15. století jej vlastnil Čeněk z Vartenberka.

Za husitských válek zde roku 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou město dobyly a císařské vojsko porazily; šlo o jedno z posledních Žižkových vítězství, které zároveň definitivně ukončilo těžbu stříbra, a Německý Brod byl srovnán se zemí. Po roce 1422 zůstalo město podobojí až do 17. století, kdy zde byla násilně provedena protireformace. Po porážce Zikmunda byl Brod prodán pánům Trčkům z Lípy, za nichž podruhé rozkvetl; v 16. století jej koupil hrabě Thurn a po něm jej získal Rudolf Trčka jako poslední pán Německého Brodu, jehož syn byl roku 1634 zavražděn spolu s Valdštejnem. Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.

V 18. století položil odkaz Barbory Kobzinové základ latinským školám, jejichž vyučování bylo svěřeno augustiniánům; v josefinské době byly zrušeny, roku 1807 obnoveny a předány želivským premonstrátům. V letech 1871 až 1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a iniciátorů stavby Petřínské rozhledny. Za první světové války se ve městě nacházel uprchlický tábor.