Česká Lípa

Česká Lípa je město v Libereckém kraji a centrum stejnojmenného okresu. Leží na řece Ploučnici asi osmdesát kilometrů severně od Prahy, přičemž jeho historické jádro se nachází na pravém břehu řeky. Město zahrnuje čtrnáct místních částí a celkem v něm žije přibližně 37 tisíc obyvatel. Sousedí s obcemi Kvítkov, Zákupy, Stružnice, Provodín, Sosnová, Skalice u České Lípy, Horní Libchava, Nový Bor a Svojkov.

Novodobou podobu a vývoj města ovlivnila průmyslová výroba a blízkost těžby uranu, v 70. a 80. letech 20. století zde vznikla řada velkých panelových sídlišť. Centrum se přitom zachovalo a bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Historie

Území dnešního města zůstávalo až do poloviny 13. století trvaleji neosídlené. První písemná zmínka o zdejším osídlení pochází z roku 1263 a je obsažena v kupní listině doksanského převora. S dějinami města je spjat rod Ronovců, zejména Jindřich z Lipé (1270–1329), významný šlechtic království, jehož děd Chval ze Žitavy bývá uváděn jako zakladatel hradu Lipý. Stavbou hradu na trase obchodních cest si Ronovci vybudovali další opevněné sídlo v severních Čechách. Poblíž stála starší slovanská osada stejného jména, později přejmenovaná na Starou Lípu, dnes součást města.

Po prodeji hradu a okolí bratranci Hynkovi Berkovi odešel Jindřich z Lipé roku 1319 na Moravu. Roku 1327 je pánem Lipé zmiňován Hynek Berka z Dubé, rovněž člen rodu Ronovců a pražský purkrabí; po jeho smrti roku 1348 se panství ujal stejnojmenný syn, po něm roku 1361 druhý syn Jindřich a poté synovec Hynek Berka z Dubé. Právě jím vydaná nejstarší městská listina z 23. března 1381 dokládá udělení práv městu Lipému.

V první polovině 14. století byly zbudovány městské hradby i farní kostel sv. Petra a Pavla, vysvěcený roku 1312 mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu za přítomnosti krále Jana Lucemburského; kostel byl zbořen při požáru roku 1820. Roku 1341 na něj byl přenesen děkanát z Děčína.

Na rozvoji města se v druhé polovině 14. století podílela také rodina Veitmilů, jejíž příslušníci zastávali úřad městského rychtáře i faráře. Petr z Weitmile figuruje jako svědek na listině o udělení městských práv z roku 1381. Růst města i větší části Čech pozastavila velká morová epidemie roku 1380.