Znak – Aš

Aš je město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, ležící v Ašském výběžku dvacet kilometrů severozápadně od Chebu. Ze dvou stran je obklopeno Německem – Bavorskem a Saskem – a mezi jeho sousední obce patří Podhradí, Krásná, Hranice, Hazlov, Bad Brambach, Bad Elster, Rehau a Selb. Žije zde okolo třinácti tisíc obyvatel.

Historie

Do roku 1000 náleželo ašské území k takzvanému regiu Slavorum, tedy zemi Slovanů; samotná Aš byla pravděpodobně založena v 11. nebo 12. století. Vůbec první zmínka pochází z roku 1270, kdy zdejší kostel získal řád německých rytířů, město samotné je doloženo roku 1281, kdy je římský král Rudolf Habsburský zastavil fojtu Jindřichovi z Plavna. Roku 1331 zastavil král Jan Lucemburský Aš i Selb znovu pánům z Plavna a zbytek Ašska pánům z Neuberga. Kolem roku 1400 celé Ašsko od pánů z Plavna odkoupili Zedtwitzové.

Zlom přišel roku 1422, kdy císař Zikmund předal Ašsko Zedtwitzům jako mužské léno, čímž je definitivně oddělil od Chebska a fakticky z něj učinil autonomii; Zedtwitzové pak oblast ovládali více než dalších pět set let. V 16. století na Ašsku provedli reformaci a luteránství se stalo převažujícím vyznáním.

Roku 1629 obsadila Ašsko císařská vojska a evangeličtí duchovní byli vyhnáni, díky zvláštnímu postavení území však vestfálský mír potvrdil Ašsko jako protestantské. Rekatolizace zde neproběhla, takže šlo o jediné české území, kde byl protestantismus nejen povolen, ale dokonce výhradní, a zůstal jím i poté, co část rodu Zedtwitzů přestoupila ke katolictví. Roku 1775 bylo Ašsko na základě Temperamentních bodů Marie Terezie definitivně připojeno k Čechám, respektive k Rakousku; tato listina měla usnadnit správu, ale Zedtwitzům zároveň zaručila ochranu, vlastní soudnictví, osvobození od daní a svobodu vyznání. Toleranční patent z roku 1781 zde zaručil toleranci katolické menšině. Textilní výroba v regionu rychle sílila a koncem 18. století se z Aše stalo průmyslové centrum.